Po úspěšném duhovém týdnu k nám do družiny znovu přiletěla naše víla Dálinka. Tentokrát ale nepřinesla tašku plnou pokladů ani kouzelných úkolů – Dálinka totiž vymyslela Dálinčiny netradiční výzvy, které pobavily i potrápily všechny děti napříč odděleními.
Házeli jsme špejlí do dálky, skládali sirky do krabiček nedominantní rukou, zkoušeli hod pozadu a chodili s talířem na hlavě. Vypadá to jednoduše? Jen to zkuste! Víla Dálinka k tomu řekla tu nejdůležitější věc: „Největší kouzlo není v tom, že všechno zvládneš dokonale. Kouzlo je v tom, že se nebojíš to zkusit.“
A tak jsme si připomněli, že ve hrách, i v životě, není vždy nejdůležitější být první. Někdy je mnohem důležitější mít odvahu, udělat krok, zasmát se sobě i ostatním a prostě to nevzdat. Stejně jako na správné olympiádě – i u nás platilo, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A protože Dálinka dobře ví, že každá snaha si zaslouží uznání, odměnila nakonec všechny děti sladkými medailemi.
Proč má Dálinka v družině takové kouzlo? Možná právě proto, že přináší něco víc než soutěže a úkoly. Přináší radost, fantazii, společné zážitky. Díky ní si uvědomujeme, že dny, které trávíme spolu – ať už s úspěchem, zmatkem nebo smíchem – mají smysl.
A to je možná to největší vítězství.
