V naší družině se objevil nečekaný host. Z dáli z Daliborky k nám přiletěla víla Dálinka – něžná bytost, která v rukou třímala svitky se zprávami.
Hned na začátku jsme se pustili do objevování tajemství duhy. Kolik má vlastně barev? Proč se na obloze objevuje? A co se skrývá na jejím konci? Skládali jsme puzzle a hledali poklad na konci duhy.
V průběhu týdne jsme se pustili i do tvoření. Vyráběli jsme vlastní duhy z papíru, malovali je, zkoušeli jednoduché pokusy a nechyběly ani lentilky ani „kouzelné mléko“, ve kterém se před očima dětí roztančily všechny barvy.
Nejsilnější okamžik ale nastal ve čtvrtek. Dálinka nás vyzvala, abychom se sami stali součástí duhy. A tak děti přišly oblečené do všech barev, od červené až po fialovou. Když jsme se pak seřadili vedle sebe, vytvořili jsme živou duhu, která spojila celou družinu do jednoho obrazu.
Týden duhy nebyl jen obyčejným týdnem. Děti se díky němu zamilovaly do duhy – do její krásy, tajemství i barev. Víla Dálinka nám přinesla nejen hravé úkoly, ale hlavně poznání, že i barvy mohou být cestou k porozumění a spolupráci.
